Kdybych se rozhodla jinak

26. december 2016 at 22:24 | Susane S. |  Píšu
Než se dostaneme k jádru věci, chtěla bych se s vámi podělit o nějaké příjemné zážitky, které se mi staly v době kdy jsem tu docela strádala. První věcí je, že minulé pondělí a to přesně 19. prosince se můj blog objevil na hlavní stránce jako BLOG DNE. Ani nevím jak pořádně to překvapení a radost popsat, jsem z toho stále paf a nemůžu tomu uvěřit, že můj hlavní blogový sen se stal skutečností. Chtěla bych Vám moc poděkovat za to, že mi sem chodíte a že čtete moje hlody, dělá mi obrovskou radost, už jen to, že o moje myšlenky a slova má někdo zájem. DĚKUJI!!!
Dalším takovým menším úspěchem je už skoro 12k návštěv. Neuvěřitelné číslo, pamatuji si, jak jsem se ještě nedávno radovala z deseti tisíc a ono se to zvedlo už o necelé dva tisíce! Wow. Jsem vám moc vděčná.

A teď už konečně k věci.

Zhruba před třemi lety jsem jako každý jiný deváťák byla postavena před docela důležité životní rozhodnutí a to je výběr střední školy, myslím si, že úplně každý tady si tím prošel, ale ne úplně každý je se svým rozhodnutím teď spokojený.
Já jsem ten případ, kdy úplně spokojená nejsem. Střední školu jsem si vybírala unáhleně a vlastně úplně bezmyšlenkovitě. V té době mi bylo patnáct, můj mozek byl tuze obalen vrstvou, které říkám "debilismus" jinak řečeno puberta. Bylo mi absolutně jedno, kde budu studovat, šlo mi hlavně o to se na nějakou školu dostat. To, že nejsem tak úplně debil s IQ tykve jsem zjistila až teď kdy každý den v týdnu musím sedět ve třídě plné méněcenných osob, které se mi nemají šanci vyrovnat (vážně se nechci povyšovat, ale kdo neviděl nepochopí). Samozřejmě, že se tam najde pár individuií, které k sobě dokážu přirovnat a které mi stojí i za nějaké to poklábosení, ale tím to tak nějak končí.


Teď už mi přijde pozdě na to někam přestupovat nebo měnit obor. Kdybych už v prváku měla jasno o tom, jaké kompetence obsahuje můj obor tak bych brala nohy na ramena už tam, jenže v prváku byl můj mozek ještě částečně obalen debilismem a já samozřejmě vůbec neposlouchala, když jsme se o něčem takovém bavily a bylo mi absolutně u prdele co budu dělat, ve druháku už mi to pomalu začalo docházet, vážně pomalu. No a teď už mám ve všem jasno, už vím co budu dělat, už vím všechno a spokojená teda tak úplně nejsem.

Pro ujasnění, studuju na střední zdravotnický škole (jestli si už automaticky vybavujete doktory a zdravotní sestřičky, tak vás silně zklamu), obor sociální činnost. Zvolila jsem si ten obor s jediným cílem a to DĚTI, nakonec z učitelek vylezlo, že s dětma tak úplně do styku nepřijdeme, spíš ta opačná skupina a to SENIOŘI. No ano, správně, já budu ten chudák co se mu bude pravidelně na praxi zvedat žaludek až bude utírat pokaděný zadky senilním osobám. O tomhle se nám na začátku samozřejmě nikdo ani nezmínil, asi si řekli, že když nás budou postupně tahat po všemožných domovech pro seniory a LDNkách, že nám to asi dojde. No ono nám to začalo být divný už v té době kdy jsme se postupně učili jednotlivé nemoci a s tím spojenou péči o nemocnou osobu, jako jak se starat o člověka s Alzheimrem, Parkinsnem atd... V momentě kdy jsme načnuli téma HYGIENICKÁ PÉČE U SENIORŮ mi definitivně docvaklo o co tu vlastně jde. No jo to je sen učit se jak se myje genitál a jak správně vyčistit zuby (to by bylo ještě relativně v pořádku, málo který senior má ještě zuby, ale genitály, ty mají pravděpodobně všichni).

greek quotes, social worker, and quotes+ image

A já si teď říkám, pár měsíců před praxí, zda to má vůbec smysl a zda vůbec jsem člověk stavěný na tohle. Ptám se sama sebe proč jsem byla dřív tak naivní a proč mi v tý době nikdo neřekl, že střední škola je až tak důležitá?! Nikdo kolem mně si asi neuvědomoval, že držím v rukou svojí budoucnost?! Jak mohli dopustit svěřit MOU budoucnost do MÝCH rukou?! Nemohl to převzít někdo jiný? Nemohl?! Nemohl sakra?!? Kdybych se rozhodla jinak a šla třeba na gympl, na tu nejvíc nesmyslnou střední školu, která vůbec existuje? Možná bych byla víc spokojená jít ze základy na upgrade základku a učit se hovna, který nikdy nevyužiju? Spíš ne.

Mně se ten obor jako takový líbí, dojímá mně obsah toho oboru, ta snaha pomoct lidem, podporuju různý charity a společnosti, které pomáhají lidem v nouzi, nebo handicapované lidi, ale mám zapotřebí se tohoto lidumilství přímo účastnit? Když lidi obecně nesnášim? Lidstvo je ten největší hnůj tady na zemi a zrovna já jsem si zvolila obor, který si zakládá na pomoci lidem. Možná jsem si tu školu nevybrala já, ale ona si vybrala mě. Možná.

Během toho studia jsem si totiž uvědomila několik věcí a na několik věcí jsem začala i jinak koukat. Jelikož vyrůstám s babičkou, která tu nebude navždy a přijdou doby, kdy tu pomoc bude potřebovat, tak asi proto mě někdo tak nějak spojil se sociální činností a chtěl abych to studovala a prošla si různýma doslova sračkama aby pak ta nejcennější osoba v mém životě se nemusela stydět před nějakou cizí pečovatelkou, která k ní nemá vůbec blízko a dělá to jen z povinnosti, radši to místo zaujmu já sama a zajistím babičce druhý dech, budu jí dodávat síly ve chvílích, kdy se bude zdát, že síly už došly.

quote, care, and listen image

Teď si uvědomuji, že každá mince má dvě strany. V tomto případě jsem ráda, že jsem se tenkrát rozhodla pro tenhle obor, i když to s sebou nese spoustu negativních zkušeností, které zasáhnou lidské myšlění a celkově psychiku, zkušenosti, které jen tak někdo nezíská, zároveň to přináší spoustu podnětů k tomu aby se člověk sám nad sebou zamyslel a nejen nad sebou, ale i nad tím co a koho má kolem sebe, tento obor donutí člověka nad skutečnostmi přemýšlet ve spoustě úhlech, nabízí to nahlédnutí do různých koutů lidského těla. Na základě těchto skutečností jsem si uvědomila, že život je nesmírně důležitý a musí být v nejvyšší míře opečováván a hýčkán. I v té konečné fázi, kdy víme, že nám moc času nezbývá. Nemění to nic na tom, že ten člověk stále žije, stále tu je s námi a i kdyby mu zbývalo posledních pár minut není spravedlivé abychom ho zavrhli.

Nakonec jsem moc ráda, že jsem si jinou školu nevybrala, protože kdyby ano, neměla bych možnost si tolik věci uvědomit, neměla bych možnost otevřít oči a vidět realitu, je mým zvykem všechno zkreslovat a realitu si jednoduše zapírat a dělat, že to tak skutečně není. To člověka strašně ubližuje, ale není možné si to uvědomit pokud to na vlastní oči nevidíme, dokud nevidíme ty vyhaslé oči a obratem spatříme malinkou jiskřičku ve chvíli kdy projevíme zájem, v momentě kdy z nás čiší mladá energie se chtíčem pomoc.

Možná v té době, kdy jsem si bezmyšlenkovitě vybrala střední školu bylo dobře, že mám mozek obalený debilismem, protože kdybych neměla, vybrala bych si nějakou idiotskou školu, na které by mi neprocházelo psaní většiny testů na základě vlastních zkušeností a popisování všeho vlastními slovy bez jakéhokoliv odborného výrazu.
 

2 people judged this article.

Comments

1 padesatka | Email | Web | 26. december 2016 at 23:17 | React

Gratuluju k Blogu dne, byla jsem chvilku za Tebou, v úterý. Taky jsem se vznášela až u stropu.
I po střední škole můžeš směřovat úplně jiným, novým směrem, pokud budeš chtít. Uvidíš, má spoustu času... :-)

2 Karin | Web | 26. december 2016 at 23:57 | React

Ten blog dne je super úspěch! Gratuluji :-)

3 Domi ♥ // PALMSPRINGS | Email | Web | 27. december 2016 at 2:35 | React

waaau blahoželám, že si bola v blogu dna!!!! :))

4 cincina | Web | 27. december 2016 at 19:02 | React

Tak to ti moc gratuluji!:)
Vlastně ti rozumím. Já jsem v patnácti taky pořádně nevěděla, kam jít. Známky jsem měla výborné, ale nechtěla jsem jít na gympl, protože tam bych se ztrácela a na učňák se mi taky nechtělo. Tak jsem šla na ekonomku... já, která chtěla co nejméně počítat:D Ale nakonec se to ukázalo jako skvělé rozhodnutí a i když jsem na svou školu kolikrát nadávala, tak teď na ní nedám dopustit a chybí mi to:)
Ale když docházím na konec článku, tak jsi vlastně spokojená, pokud jsem to správně pochopila... takže je to nakonec dobrý!:) Ono i s dobrou školou je někdy těžké najít uplatnění... a můžeš studovat co chceš:D
Jinak jsem ráda, jestli tě ladím do vánoční nálady!:D

5 evil spirit | Web | 27. december 2016 at 19:13 | React

/ehm, gymplák here/
mě to třeba na gymplu baví, protože se celkem ráda učím a hlavně v patnácti jsem fakt nevěděla, co chci dělat, takže to bylo nejlepší řešení. ale chápu, že pro někoho by to mohla bejt ztráta času.
je fajn, že sis vybrala zrovna tenhle obor. lidi jako ty jsou potřeba a ne každej by to zvládnul, takže jsi vlastně i dost odvážná. /moje mamka tuhle práci taky dělá, takže vím o co go/

6 Rory | Web | 29. december 2016 at 22:14 | React

Gratuluji k zařazení do blogu dne! :) Jinak tvůj článek mě pobavil, ale také donutil se zamyslet. Líbí se mi ta "teorie" s babičkou. A přeju hodně štěstí se seniory. ;)

7 Monica. | Web | 30. december 2016 at 12:56 | React

Trochu mi vadí, jak si šíleně protiřečíš, protože začátek článku je napsanej tak, že bys z tý školy nejradši okamžitě vypadla a už to nikdy nechtěla vidět - nebo to tak na mě alespoň působilo, a v závěru napíšeš, že jsi vlastně ráda za to, jak ses rozhodla. Neber to prosím nijak zle, je to jenom můj postřeh, na druhou stranu tvoje pocity chápu, protože i já často nevím, jestli jsem za svojí školu (gympl, ano, ale osmiletej a to už je trochu o něčem jiným) ráda nebo ne, huh. Každopádně obdivuju všechny lidi, který na tenhle obor jdou a věnují se mu, protože já bych na to asi fakt neměla.

8 Susane S. | 30. december 2016 at 15:30 | React

[7]: čekala jsem až se někdo ozve :-D je to docela schválně, není to tak jako bych nevěděla co vlastně chci :-)

9 Belluška | Web | 30. december 2016 at 16:40 | React

Přesně na takový obor, jaký jsi šla, přešla většina mých přátel ze základky. A většina z nich teď pracují jinde. Ono asi, je jedno na který obor půjdeš. Důležité je co v životě dokážeš.

10 b. | Web | 30. december 2016 at 22:10 | React

ono většinou stejně nezačneš pracovat v oboru, který vystuduješ na střední. takových lidí znám strašně málo.. včetně sebe :D ale jakákoli škola mi přijde lepší než gympl. ono ti asi stejně dojde až později, čemu se chceš v životě věnovat a podle toho volíš spíš vejšku. 8-)

11 inspiracenauteku | Web | 30. december 2016 at 22:47 | React

Prožívám totéž, dnes jsem svůj blog uviděla v Blogu dne!:) Též gratulace tedy. A k článku, všechno má své pro a proti, ale přesně, je potřeba si to uvědomit. :)

12 buttercup | Web | 1. january 2017 at 9:45 | React

vůbec se nedivím, že ti dali blog dne, protože tvoje články jsou gold a já je hrozně ráda čtu, však víš. gratulace! :)
hej. no já jsem jako taky na gymplu a upřímně? znova bych tam už nešla. hrozně mi vadí, že jsme "strašně chytří" ale prakticky neumíme vůbec nic. a když to chceme někam dotáhnout, vejšce se prostě nevyhneme, protože nemáme žádný zaměření. jak říkám, znova už bych na gympl určitě nešla.

13 Denia | Web | 1. january 2017 at 18:22 | React

Jo, iluze je mnohdy úplně jiná než realita. Já jsem si vybrala gympl, teda spíše naši mi ho vybrali, navíc jsem nevěděla pořádně, co chci dělat (ne že bych to teď věděla jistě :-D). Čekala jsem peklo, že to nebudu zvládat, ale dá se to, a měla jsem alespoň větší čas na rozmyšlenou, v patnácti je člověk ještě trochu naivní, a neví, co od toho čekat. Pokud ze zdravky půjdeš dál, aspoň nějakou nadstavbu nebo tak něco, tak myslím, že nebude tvým úkolem utírat zadky důchodcům :-). Hodně štěstí

14 Denia | Web | 2. january 2017 at 10:16 | React

Jinak ta kuchařka se jmenuje Sladké drobnosti - napsala  ji Juliette Lalbaltryová :-)

15 Baryn | Web | 2. january 2017 at 14:35 | React

Mně bylo hned jasné, že půjde o dzrávku, když jsi psala, že bys v prváku zdrhla, kdybys věděla, co tě čeká. :D Zdrávka je zlo. Většina mých kamarádek, které tam studují, říkají to samé...
Jenomže těžko říct, zda by tě něco bavilo víc.
Já se třeba nemusela rozhodovat v devítce, protože jsem byla na osmiletém gymplu... trochu jsem si to odšoupla, ale mám pocit, že jsem se stejně rozhodla blbě. :D No dobře, já ze své volby nadšená nejsem a asi nikdy nebudu, na magistra půjdu na něco jiného, pokud vůbec...
Docela mě překvapilo, že sis ty nakonec něco pozitivního na svém oboru našla a znovu se pro něj nadchla. Tedy nadchla, jak jen to je v této situaci možné. Jak už tu psala Denia přede mnou, atyk věřím, že jestli půjdeš na VOŠku, dostaneš se k něčemu lepšímu, ale člověk si těmi sračkami projde asi na začátku všude... jen ne tak doslova no. :(
Přeju ti pěvné nervy, ať se ti daří... a ať tě nakonec tvá práce naplňuje. :)

16 steel32 | Web | 2. january 2017 at 16:13 | React

mega gratulace (a závist, ta nechybí :DD) k blogu dne!! :O
ale tak přece jenom je dobřeee, že si ráda za tu školu :D jako ta část s babičkou je krásná, to je asi největší plus hádám :D
osobně ale nevím jestli bych tohle mohla dělat (žiju v domnění, že všichni jsme upíři a nikdy neumřeme :D)
ale jinak úplně stejný jsem to měla, na střední sem šla hlavně aby mě vzali :D ale sakra, kdo se má v 15ti rozhodnout co chce v budoucnu dělat?!

17 | Web | 3. january 2017 at 11:07 | React

Gratuluji k blogu týdne! A taky k takovému uvědomění :) Já jsem jedna z těch, kteří chodili na, jak ty říkáš, 'upgrade základku' :D Ale musím říct, že mě to bavilo :) Taky jsem v 15 vůbec netušila, co bych chtěla v budoucnu dělat a studovat, tak jsem si na ty další 4 roky nechala otevřená zadní vrátka a prozatím se rozhodla studovat vše :D Teď studuji na VŠ (Ekf) a jsem vážně ráda za svůj gympl, sice nějaká SŠ s ekonomických zaměřením by byla o něco lepší, jsem ale schopnější pojmout ty kvanta učení :D

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement